Dobrý den, ahoj, vítej... Robert, těší mě
Světlo světa jsem prvně spatřil v nádherném valašském kraji za onoho času minulého století a jsem hrdý Čechoslovákovalach.
V dětství jsem byl unešen z vesmírného programu Apollo,
který sledoval můj táta a spolu jsme fandili prvním startům raketoplánů do vesmíru.
Obdivoval jsem mého dědu a v paměti mi zůstalo jeho pořekadlo „Na každou hlavu je klobouk.”
Měl jsem spousty snů, které se mi nikdy nevyplnily a to málo, co se mně podařilo, na to jsem ani nepomyslel, natož, aby se mi snilo o tom, že se stanu fotografem.
Za fotografie děkuji mojí kamarádce a fotografce Daby Bijelić.
Jsou pro mě trvalou vzpomínkou a vždy mi připomenou naše neopakovatelné a velmi inspirativní setkání. (květen 2019)
Dětství a dospívání
Se neslo v duchu lidové tvořivosti v garáži mého táty a dílně dědy. Oba byli zruční zámečníci, kteří si uměli poradit se vším, co jím pod ruce přišlo.
Dědova rádionka na mě působila jako magnet a vnímal jsem ji jako cejch manuální zručnosti. Když jsem pod stromečkem našel svoji, to bylo radosti.
Daleko jsem se od stromu nezakutálel a časem jsem začal objevovat kouzlo řemesla.
Nejkrásnější vzpominky mám, když mě vzali s sebou na melouch. V montérkách, špinavý až za ušima jsem byl unešen jejich fortelem.
Užasné dětství, nesmazatelné vzpomínky.
Jsem
Optimista, skromný, přesto náročný, zodpovědný, dochvilný, pracovitý, důsledný, organizovaný, vytrvalý, spolehlivý, věčný student a vášnivý knihomol, zapálený cyklista, zdatný plavec a minimalista.
Mám rád
Cestování, společnost, veselé a pozitivní lidi, biograf, turistiku, přírodu, hory, lenošení při nevlídném počasí, pořádný stejk s mexickými fazolemi, bramborové placky, Tiramisu, kávu, kvalitní hudbu a Rádio 1.
Domov
Vždy, když se vracím z výletu a v dáli zahlédnu siluetu Radhoště, vím, že jsem doma.
Malebné Beskydy, zdejší příroda, horami zvlněná krajina pokrytá lesy, bohaté kulturní dědictví a úžasní lidé mě už v dětství ovlivnili natolik, že se staly ideálním místem pro můj život.
Saxofon
Se mně líbil od dětství, nejen samotnou mechanikou, ale i zvukem.
A jak jsem na žádný hudební nástroj nehrál a pořád se točím kolem kapel a muziky, tím víc mě lákalo kouzlo nepoznaného.
Na prahu mých 45. narozenin se všechny okolnosti potkaly a já vyrazil si splnit dávný sen…
Jo a nikdy není pozdě začít.
Kontaktujte mě
Jsem posedlý touhou zachytit fotoaparátem vaše vzpomínky.